vz01

Vynález zkázy

1958 / Karel Zeman / Československo / 81'

Vlastnit ničivý vynález definitivní zkázy je zaručeně mokrým snem každého pořádného zlosyna světového kalibru. Do příměsi vedoucí k ovládnutí světa nebo k jeho zničení je pak většinou třeba přihodit (jakožto katalyzátor) šíleného vynálezce. A není-li zrovna po ruce vyšinutá verze Oppenheimera, i vcelku naivní, lehce obstarožní profesor Roch může posloužit ďábelskému plánu. Ovšem aby byla bijáková směs náležitě vyvážena, do hry musí vstoupit také féšácký protivník samotného zloducha. A kdo by se této pozice ujal lépe než asistent pana profesora, ing. Šimon Hart, erudovaný odborník na záchranu světa, jehož nedobrovolně zvoleným koníčkem je amatérská klempířina? Pak už chybí jen umírněná dávka romantiky, s ní je to ovšem lepší nepřehánět, takže přidejme sličnou zajatkyni – je třeba náležitě dohlédnout na dodržení pravidel mladého gentlemana – a pak už jen stačí chrstnout takto připravený roztok na filmové plátno…

vz02

O svérázné převedení dobrodružného světa Julese Verna na filmový pás se postaral Karel Zeman, a to ve filmu Vynález zkázy. Snímek natočený v roce 1958 nezapře fascinaci původními grafickými ilustracemi, které zdobily románové verze Vernova fantaskního sci-fi, stejně tak jako přiznaně skládá hold filmovému iluzionistovi Mélièsovi, s nímž sdílí nadšení pro kinematografii a vypůjčuje si od něho některé trikové postupy. Je to ostatně především vizuální stránka, která zaručuje, že ani po uplynutí více jak půlky století film neupadá v zapomnění. Detailní práce s mizanscénou, která pracuje s několika plány, důmyslně využívá kulis a ilustrovaných rámů. Důraz je kladen také na kostýmy, ty slouží jakožto podpůrný prvek podtrhující charakter jednotlivých postav. Ale je to především kombinace a prolnutí hrané akce s prvky téměř naivní animace, která ze Zemanova snímku činí atraktivní prezentaci nespoutanosti lidské imaginace.

vz03

Samotný příběh je poněkud upozaděn. Z jedné strany ho limituje neprokreslenost charakterů – ty jsou povětšinou formovány jedinou dominantou, ke které směřují. Navíc se tyto jednorozměrné postavy neřídí přirozenou kauzalitou, nechávají s sebou manipulovat, zavírají oči před zjevnými okolnostmi a pravděpodobně ani příliš nedomýšlí dopady svého jednání. Ovšem tato charakterová plochost působí vcelku dobromyslně a především otevírá pole působnosti situačnímu humoru. Ve snímku se objevuje několik vycizelovaných gagů, kombinujících dialog se zdánlivě nespojitou akcí. Humoristickou stránku fantaskního světa Zeman tedy nepopírá.

vz04

Na druhé straně se nekladením důrazu na příběh může film vyjadřovat o to silněji v rovině ideologické. Vzhledem k okolnostem poválečného období asi příliš nepřekvapí pacifistický étos, který filmem silně rezonuje, stejně jako myšlenka spojení se proti očividnému zlu. Ještě zajímavější je ovšem sledovat snímek jakožto příspěvek do diskuze týkající se technického pokroku lidstva. Setkáme se s evidentním zneužitím lidské vůle po dosažení blahobytu skrze technologický progres, ale také s fascinací nad tím, čeho je člověk schopen dosáhnout díky touze po zdokonalení – není divu, že se ve filmu objevují odkazy k Da Vinciho vynalézavosti a imanentní velebení renesančního ducha. Zeman tedy zkonstruoval svůj Vynález zkázy tak, aby stál spíše na straně technologického postupu. A není se příliš čemu divit, ostatně i sama kinematografie je výsledkem zdokonalování strojů sloužících k záznamu a prezentaci obrazů, a proto by bylo krajně podezřelé, kdyby se film vzdávající svou vlastní existencí hold kinematografii stavěl k této otázce negativně.

vz05

Proto, jestliže jste už dlouho prahli po podívané, ve které se pod mořskou hladinou prohánějí steampunkové ponorky, mladí gentlemani raději vyčkávají zavěšeni na parapetech, než aby vstoupili bez vyzvání, a atomové pumy vypadají jako roztomilý papiňák na kolečkách, je pro vás Vynález zkázy přesně to pravé.

(Stanislav Růžička)

ČSFD | IMDB

Program

Čt 1.1.
00:00
Velký sál