perny_den_01

Perný den

A Hard Day's Night / 1964 / Richard Lester / Velká Británie / 87'

10. března Perná noc Beatles párty

Psalo se 6. července 1957, když se v jedné kostelní zahradě v Liverpoolu poprvé setkaly dvě budoucí legendy – John Lennon a Paul McCartney. Sedmnáctiletý Lennon a patnáctiletý McCartney možná již tehdy tušili, že z jejich pomalu, ale jistě rozkvétajícího hudebního partnerství by mohlo vzejít něco mimořádného, ale to, co se doopravdy během nadcházejících osmi let semlelo, by si nejspíš žádný z nich nedokázal představit ani v těch  nejdivočejších snech. Beatlemánie smetla většinu náctileté populace Velké Británie na kolena již počátkem šedesátých let a celá skupina Beatles – John, Paul, George, and Ringo – se tak ráz naráz stala maskotem západní populární kultury. Zatímco britská mládež doslova šílela po jejich hudbě a rock’n’rollové image, rodiče si pochvalovali jejich slušné vystupování (pověstné černé obleky a naleštěné boty) a zdánlivě nevinné texty o držení rukou (heh).

perny_den_02

Film Perný den byl uveden roku 1984 v londýnské premiéře, jíž se zúčastnili i členové královské rodiny. Můžeme ho vnímat jako vedlejší produkt beatlemánie, který dodnes patří k jednomu z největších pokladů britské hudební filmové scény. Ze všech pěti filmů, s nimiž měla skupina Beatles osobně co do činění, je třeba tento snímek vyzdvihnout jako nejkvalitnější (přestože kreslená Žlutá ponorka mu šlape na paty). Film Help! (1965), jehož děj dodnes zvedá mnoho obočí a nedopečený dokument Let it Be (1970) jsou oproti němu jen jakýmisi výkřiky do tmy, a to i navzdory tomu, že Perný den byl z rozpočtových důvodů natočen v černobílém provedení. Pak je tu samozřejmě ještě Magical Mystery Tour (1967), ale o Magical Mystery Tour se nemluví! Hlavním záměrem filmu byl nejenom úspěšný přechod vycházející hvězdy této rockové hudební skupiny z pódia na stříbrné plátno, jak se to před nimi podařilo Elvisovi a Cliffu Richardovi (s různými stupni úspěšnosti), ale především udělat reklamu samotným Beatles a novému albu A Hard Day’s Night, které probíhalo souběžně s filmovým natáčením. V podstatě by se dalo říct, že celý film byl jakousi formou propagace zmíněného alba, a to především ve Spojených státech, kde se Beatles teprve dostávali do povědomí mladých Američanů. I z toho důvodu nahrávací společnost United Artists Records poskytla tvůrcům tak malý rozpočet, díky čemuž se podle IMDb Perný den stal jedním z nejziskovějších snímků vůbec.

I zásluhou tohoto scénáře si tak fanoušci Beatles po celé Británii zapamatovali, že John je ten „chytrý“, Paul je ten „roztomilý“, George je ten „tichý“ a Ringo je ten „směšný“ nebo také „smutný“ Beatle, což se později rozšířilo do podvědomí všech příznivců skupiny po celém světě.

Dick Lester (The Running, Jumping and Standing Still Film, 1960, Jak jsem vyhrál válku, 1967) a producent Walter Shenson se již ze začátku spolupráce rozhodli, že vzhledem k tomu, že ani jeden z členů kapely nemá žádné herecké zkušenosti, bude nejjednodušší film pojmout jako lehkou komedii z většiny založenou na vtipných dialozích a samotných písních (jen tak mimochodem, nejvíce chválený byl tehdy herecký výkon Ringa Starra – později se ukázalo že jeho působivý výraz byl jen výsledkem příšerné kocoviny, kterou ten den trpěl). Autor scénáře Alun Owen (Male of the Species, 1969) se zcela zjevně nechal inspirovat mluvou samotných členů kapely; některé dialogy jsou tak přímo vzaty z odposlechu jejich rozhovorů či hlášek, kterými se navzájem častovali, a které si Owen zapsal při cestách na francouzském turné Beatles. Zároveň je však třeba podotknout, že postavy Johna, Paula, George a Ringa, tak jak jsou v Perném dni zobrazené, by se spíše daly označit za karikatury jejich skutečných představitelů. I zásluhou tohoto scénáře si tak fanoušci Beatles po celé Británii zapamatovali, že John je ten „chytrý“, Paul je ten „roztomilý“, George je ten „tichý“ a Ringo je ten „směšný“ nebo také „smutný“ Beatle, což se později rozšířilo do podvědomí všech příznivců skupiny po celém světě.

perny_den_03

Úspěch Perného dne se dá přičíst mnoha proměnným; například obsahuje již zmíněný humor, který je typický pro oblast severu Anglie, a který se ve filmu projevuje především v dialozích („There you go, hiding behind a smokescreen of bourgeois clichés,“ nebo „We know how to behave, we’ve had lessons!“) Dalším důležitým aspektem filmu je potom samotná satira beatlemánie, která v podstatě tvoří kostru celého filmu. Dnešnímu divákovi by záběry ječících fanoušků a běsnících náctiletých fanynek doslova omdlévajících v publiku možná mohly připadat zkreslené, ale pravdou je, že v tomto bodu si Perný den na rozdíl od zkarikaturovaných postav opravdu na nic nehraje. Když počátkem roku 1963 Beatles na začátku své kariéry vyjeli na turné po Británii, v některých oblastech se jim stěží podařilo hrát pro skupinku patnácti lidí. Jen o tři roky později jejich koncert na Shea Stadium (NYC) přilákal 55 600 fanoušků, kteří museli být v nejednom případě doslova naháněni příslušníky newyorské policie po areálu, aby tak byli Beatlové v bezpečí před jejich chtivýma rukama. Počáteční scéna Perného Dne, ve které se John, Paul, George a Ringo absurdním způsobem schovávají před celým davem fanoušků, který je pronásleduje na vlakové nádraží, ve světle těchto znalostí potom vůbec nevypadá přehnaně (kromě toho, posedlí fanoušci ve filmu vlastně byli opravdovými fanoušky Beatles zlanaření filmovým studiem). Málokdo také ví, že se ve filmu objevila i modelka Pattie Boyd (ve vlakové scéně, kdy Beatles hrají „I Should Have Known Better“), se kterou se za něco přes rok po premiéře Perného Dne George Harrison oženil.

perny_den_04

A i když se John Lennon ke konci svého života na Perný den zpětně díval poněkud znechuceně jako na parodii svého tehdejšího já (což, ruku na srdce, není úplně tak zcestný názor), pravdou zůstává, že  film zůstane navždy v povědomí fanoušků jako jedno ze stěžejních mement počátku kariéry Beatles. Zobrazuje je totiž na začátku dlouhé cesty, která Johna, Paula, George a Ringa zavedla až do roku 1969, kdy se Beatles jako skupina objevili na veřejnosti naposledy. Koncert, který se konal na střeše domu v centru Londýna, odkud je později vykázala metropolitní policie, je výjimečný také tím, že byl později použit v dokumentárním filmu Let it Be, pátém a také posledním Beatles filmu, který by nemohl být od humorně odlehčeného a diváky milovaného Perného dne více odlišný.

(Tereza Walsbergerová)

ČSFD | IMDB

Program

St 3.2.
20:00
Malý sál EN / titulky CZ 100
Pá 26.2.
20:00
Malý sál EN / titulky CZ 100