Bohumil Hrabal: 100

Program festivalu

11. dubna

Vstup na celý večer za 160,- Kč

hrabal1

“Bez trhliny v mozku nelze žít”

Před sto lety, 28. března 1914 se v brněnských Židenicích narodil Bohumil Hrabal, podle jehož prozaických předloh bylo dosud natočeno celkem dvanáct celovečerních a krátkometrážních hraných filmů. Po provázkovském jubilejním festivalu Hrabal v Brně si připomeneme židenického rodáka nejen jako významného prozaika světového renomé, ale také jako pozoruhodného básníka, autora lyricko-epických eposů Bambino di PragaKrásná Poldi a sonetového cyklu Barvotisky. V erudované přednášce Norberta Holuba, básníka a lékaře, pootevřeme i Pandořinu skříňku spisovatelových fobií a depresí.

Norbert Holub

norbert_holub

Norbert Holub se narodil 7. dubna 1966 v Jihlavě. Pracuje jako lékař ve Fakultní nemocnici v Brně. Knižně vydal básnické sbírky: Zrcadlo pod jevištěm (1989), Muž vymýšlející vejce (1990), ? (s Luďkem Navarou, 1995), Cizí sonety (1996), Úplně úzké úly (1999), Suché sochy stínů (2004), Status idem (2007). Je redaktorem literární revue Weles. Překládá z několika jazyků (J. Brodskij, V. Vysockij, R. Wojazcek aj.). Střídavě propracovává dlouhodobé projekty Osobní spis (básně vepisované do autentických dotazníků) a Bláznící básníci (psychopatologie v životě a díle slavných umělců).

„Neméně zajímavým počinem je jeho projekt Bláznící básníci. Za poměrně jednoznačným názvem se skrývá záležitost z odborného hlediska nepoměrně složitější. Holub se snaží propojením psychologické analýzy a rozboru literárních děl „střízlivě a zpytavě podívat alespoň na některé psychosomatické (1) aspekty básníkova pozoruhodného života“. To, že se život básníka se všemi jeho prožitky a zkušenostmi promítá do jeho díla, není nic nového ani překvapivého. Jan Zábrana, jehož psychosomatický profil Holub také zpracoval, na toto téma napsal: „Tvorbou promlouvají, vstupují v dialog či hledají ospravedlnění trýznivé existence, ti nejryzejší, ti nejnešťastnější.“

Novým je u Holuba záměr ponořit se mnohem hlouběji než autoři školních učebnic. Na básníkovu tvorbu nahlíží skrze psychopatologické stránky jeho osobnosti, „vesele se rochní a pitvá“ v jeho depresích a fobiích, aby pak jeho tvorbu mohl interpretovat z medicínského hlediska. Při svých analýzách si většinou volí následující postup – nejdříve uvádí přehled příznaků básníkovy duševní poruchy a nevzdělanému čtenáři objasňuje průběh duševního onemocnění i jeho důsledky. Poté analyzuje básníkovo dílo a život a hledá v nich projevy popsaných duševních a fyzických stavů. Tímto způsobem Holub dosud zpracoval psychosomatické profily Jana Zábrany, Vladimíra Holana, Františka Halase a Bohumila Hrabala.“